Svoje dotazy pište do komentářů pod články, rád vám odpovím

Listopad 2011

jak pitvat?

29. listopadu 2011 v 21:58 rady a tipy
Protože je teďkom pitevní týden, tak sem si řekl, že bych tady mohl napsat nějaké rady jak pitvat... moc jich sice není, protože každý to dělá jinak a každý má jiný cit v prstech, ale tak sepíšu tady to, co mě napadne. Kdyby něco napadlo vás, tak mi to eště napiště a dáme to dokupy pro příští generace mediků :-)

Stahování kůže
Nemusíte se bát do kůže říznout, je celkem tuhá a fungl nové skalpely sou stejně tupé (ty, u kterých se nevyměňujou břitvy). Jen si dávejte pozor v místech, kde se očekává nějaký senzitivní nerv nebo větší podkožní žíla!
Kůži odtahujte tak, že si ji chytnete do pinzety a odtahujete a přitom řežete skalpelem proti vnitřní straně kůže a tak od ní oddělujete podkožní tuk. Musíte ale řezat opatrně, spíš škrábat, abyste nezajeli hluboko do tuku a nepoškodili tam nějaký útvar. Kůži stahujte tak, aby na podkožním tuku nezůstávala taková ta síťovitá struktura tužšího podkožního vaziva.

Čištění nervů
Vazivo kolem nervů chytněte do pinzety tak, aby ste i s ním nechytli i ten nerv a zatáhněte. Nerv je pevnější než perineurium nebo jak se tomu říká, takže z něho tu vrstvičku vaziva jakoby stáhnete. Byť se zdá, že nemá cenu zachovávat podkožní senzitivní nervíky, protože se stejně bude sloupávat fascie, tak je to jednoduché... ve fascii jsou pro nervíky otvůrky, takže i tyhle nervíky lze pěkně zachovat.

Čištění svalů
Chytněte fascii a sloupněte ji. Dávejte si bacha na to, ať s tím nechytnete i nějaká svalová vlákna, to byste pak sloupli i je a nevypadá to hezky.

Hluboký tuk
Hluboké vazivo, např. mezi svaly pořádně vyčistěte. Zase platí, že se toho nemusíte bát. Do pinzety chytněte pořádný kus tuku a táhněte :-) Přitom si zase ale dávejte bacha, abyste nechytli i cévu nebo nerv.

neuroanatomické perličky

14. listopadu 2011 v 22:19 nezařazené
Narazil jsem na pár úsměvných kousků, tak vám je tu dávám tak, jak sou přímo napsané v učebnicích :-)

porucha Wernickeho řečového cetra: "Nemocný sám mluví plynule, ale řeč je zkomolená a nesrozumitelná (slovní salát)"

Gerstmannův syndrom: "Nemocný nerozlišuje prsty na vlastních rukou nebo u jiných osob."

vtipálek Petrovický: "Spojíme-li všechny výše uvedené okruhy basálních ganglií do jednoho přehledného (?) schematu, můžeme si teprve představit komplexitu jejich funkcí."

neocortex, cortex cerebelli, aferentace a eferentace Rexedových lamin

12. listopadu 2011 v 15:05 studijní materiály
Zase sem si jednou v dobrém rozmaru vytáhl barvičky. Udělal sem si tyhle schémátka (respektive sem je sprostě okopíroval z Petrovického a z Holibkových předloh). Takže tady to máte přežvýkané a upravené k obrazu mému.






kulturní život - hudba

8. listopadu 2011 v 21:53 nezařazené
Tak nám bylo v anatomii sděleno, že nemáme zapomínat na kulturní život.
Pan doktor Kutal se místo klasického zkoušení ptal například na to, jakou knihu jsme naposledy četli, jestli jsme se teď dívali v televizi na finále Fed cupu nebo jestli někdo z nás poslouchal nové CD od Irglové. Mě se ptal odkud jsem a pak z rukávu vytřepal vědomosti o tom, že pocházím ze specifického kraje, kde se muselo za natěrače Hitlera narukovat do Wehrmachtu (nj, my bejvali Altreich, žádné sudety). Nutno říci, že dnešní hodina byla moc osvěžující a ty řezy mozku na pitevně potom vypadaly hned veseleji.
A vlastně celé CNS vypadá s postupem času tak trochu veseleji :-)
Po dlouhé době se mi zastesklo po atmosférách koncertů, které sice nebyly vždycky skvělé (a že sem jich odbrnkal dost), ale podle Čegyho (HC3) jsou tady koncerty stejné jako v Américe a že tam sou možná ještě víc napi**. A chybí mi pár lidí, se kterýma sem se předtím vídal a tvořil prakticky pořád.
Místo objíždění koncertů odhaluju tajemství lidského těla. Je to o něco poetičtější a zřejmě i užitečnější, ale sem tam to není taková sranda. Jediná konstanta mojeho života je moje slečna, už přes tři roky, díky Bohu za ni :-)
Ani nevím, proč sem z tohohle článku udělal něco, co by se spíš hodilo na nějaký "blogísek", přece jenom bych tady měl raději články více informativní. Případní čtenáři snad prominou poodhalení mojich myšlenek nebo snad trochy mojeho života že :-P
A tak, v duchu toho, co sem psal na začátku, nebudeme zapomínat na kulturu. Chtěl bych vám představit výbornou českou kapelu Dark Gamballe z Vyškova. Jsou to ostřílení muzikanti, kteří drtivými texty kombinovanými s řezavými kytarami zabíjejí. Hlavně oceňuju to, že zpívají česky, což je chválihodné, když dneska kapely rády sklouzávají k angličtině protože
a) jsou naivní a myslí si, že prorazí v zahraničí
b) jsou neschopní vymyslet smysluplnou větu
c) je angličtina hudebnější jazyk (v téhle skupině jich je bohužel málo, ale patří tu i hodně dobrá česká jména - např. Overhype - pusťte si druhý song playlistu ;))

Předpokládám, že znáte Lucii nebo Wanastovy vjeci, jejichž kytarista, Tomáš Vartecký, napsal i pár hitů pro svou partnerku, Annu K. Moc z vás ale nebude znát jinou kapelu, ve které kytaruje a zpivajuje (česky) - Kurtizány z 25. Avenue

Z dalších českých kapel mám hodně rád Vehykl (songy Sprej na zdi, Fotoaparát, ...), Momma knows best (tohle už je tvrdší kapela, pro většinu asi nestravitelná, ale věřte, že v tom co dělá jde se světem a ne s ... no však víte jak na tom tady u nás sme :-D)

Tak tohle je můj kulturní příspěvek, respektive příspěvky.
Byl bych jenom rád, kdybyste do komentářů dali odkaz třeba na vaši oblíbenou kapelu, popřípadě reagovali na některou z kapel... rád si s váma podiskutuju

Dárcovství těl

7. listopadu 2011 v 20:53 nezařazené

Narazil jsem na zajímavou věc. Tou je jakási výzva k tomu, aby lidé přemýšleli o darování svého těla na vědecké účely. Autorem je doc. MUDr. Stanislav Laichman, CSc., přednosta našeho Ústavu normální anatomie (ano, v názvu je normální... existuje totiž i patologická anatomie). Jmenovaný je studenty obávaný, obrovský respekt a často (velmi často) až strach budící kantor. Velký strach budí i před zkouškami, nicméně pan docent je spravedlivý zkoušející s velmi, velmi a ještě jednou velmi velkou trpělivostí! Na jazyk se mi dere slovo hodný, ale nějak mám pocit, že tohle přídavné jméno nepasuje k jeho uctivé osobě. Zůstaňme u spravedlivého a nezměrně trpělivého (poznal jsem to na vlastní uši, protože jsem v místnosti, kde zkoušel seděl na "přípravě").

Ale zpátky k tomu jakémusi rozjímání o lidské smrti. Nakopíruju vám ho tady a doufám, že se na mě za to nikdo nebude zlobit :-) Pod tu úvahu, či výzvu vám přiložím i formulář pro darování těla :-)




Život lidský je konečný...

Otázka co je po smrti trápí lidstvo od doby co si uvědomuje své bytí. Je bytí jen doba pozemského života nebo obsahuje i transcendentno? Existuje posmrtný život nebo ne? Z hlediska přísně biologického asi ne. Avšak to, čemu se obecně říká lidský život nelze pojímat jen biologicky. Každý lidský jedinec je soubor buněk, tkání, orgánů a systému, ale to vše má svého ducha, který jej činí naprosto individuální a nezastupitelnou součástí všehomíra. Součástky lidského organismu anatomie dovede naprosto přesně popsat, fyziologie dovede stanovit jejich funkce, patologie jejich poruchy a klinická medicína se je snaží napravit.

Otázka života a smrti je velmi složitá. Plno lidí nad tím nechce přemýšlet. Je několik teorií o tom, jak vznikl život a svět. Vědci si myslí že jsme z opic, a že svět vznikl velkým třeskem. Je mnoho názorů o tom jak jsme vznikli. Někteří lidé se domnívají že jsme vznikli vývojem, ale křesťané věří, že je stvořil Bůh.

Faktem zůstává, že moderní medicína stále více umí rozpoznávat poruchy těla i duše a neustále zdokonaluje své léčebné možnosti. Aby tomu tak bylo i nadále, pak musí každý začínající student medicíny i lékař důkladně rozpoznat, co je v lidském těle vytvořeno správně a co ne, co je funkční a co ne. Mnohé věci se může učit při praxi a přímém kontaktu se zdravými i nemocnými lidmi. Zádkladní stavební součásti se však může naučit jen bedlivým studiem při pitvě zemřelých.

Lékařů je a bude potřeba! Stejně tak je a bude potřeba těl zemřelých, kteří i po své smrti přenechají své ostatky pro tyto účely.

V historii medicíny byla pro tyto účely používána těla k smrti odsouzených nebo těch, k nimž se po smrti nikdo nepřihlásil.

Dnes apelujeme na nejkrásnější lidské vlastnosti, snahu si vzájemně pomáhat, předávat svým pokračovatelům to nejlepší co jsme vytvořili a pokud možno být užitečný nejen po dobu života, ale i po smrti. Být užitečný nejen vzpomínkami našich pokračovatelů, ale předat jim i to co po nás zůstalo z naší tělesné schránky.

Lidské tělo je majetkem každého z nás. Lidská duše rovněž. Lidská duše každého z nás může rozvážit jak naložit po smrti se svým tělem.

Zvažme to a přemýšlejme. Kdo má pochybnosti, kdo chce více informací, obraťte se na nás, přijďte za námi.

doc. MUDr. Stanislav Laichman, CSc., přednosta Ústavu normální anatomie LF UP







záchody ve vlaku

3. listopadu 2011 v 20:33 já a studium
Jedu takhle domů přeplněným vlakem. Stojím u záchodů a učím se korové funkční oblasti. Mezi mnou a mísou stojí jen chatrné dveře a tak se mi v asociačních oblastech nenávratně spojují vjemy čichové a vizuální. Odteď budu mít funkční korové oblasti navždy spojeny se záchodem ve vlaku. A ještě s něčím:
Když jsem si tak pročítal toho Péťu (rozumnějte Petrovického, vypracoval jsem si k té knížce citové pouto :D), tak se ke mě nakloní takovej hodnej dědoušek a říká:
"Copak to čtete, mladý pane?"
"CéEnEs" usměju se na něho.
"To je nějaké sci-fi?" ptá se mě.
Zamyslím se a říkám mu: "No... spíš detektívka."

stahovatelné

3. listopadu 2011 v 15:43 studijní materiály
Nechci tady přímo dávat odkazy, ze kterých můžete stahovat učebnice ani tady nechci nic uploadovat, protože bych se nerad dostal do křížku s nějakými autorskými právy.
Ale jen tak sem někde slyšel, že na uložto se dá stáhnout kopa zajímavých materiálů, učebnic a sem tam skript ;)
Takže jestli vás tlačí finance (stejně jako všechny studentíky) nebo si chcete jenom sehnat jiný zdroj informací k ověření nějakých blábolů chytrých učebnic, tak je pro vás uložto to pravé :-)

mozék

2. listopadu 2011 v 22:59 já a studium
Se spolubydlícím sme se podívali na díl Vizity o dystonii. Co ti doktoři dokážou je peklo. Vřele doporučujeme oba dva ;). Z medicínského hlediska to je strašně zajímavé a citliví kucí a holký si na konci dokonce i zabrečí :-P (my ne... my sme už velcí :D)

A taky sem před chviličkou objevil amériku. A to online Atlas řezů mozkem!

Je to výborně spracované po stránce didaktické, to jest tak, že se v tom vyzná i mamlas jako já. Je to přehledné, je to ucelené, pěkně rozdělené a hlavně to jsou obrázky, kam když kliknete na strukturu, tak se vám zvýrazní. Je to ideální pro všechny, co jsou na tom stejně jako já - totiž znechucené lítým textem učebnice neuroanatomie, kde každé druhé slovo neznáte a kde je milión odkazů na věci, o kterých ani nevíte, že existujou.

Neuroanatomie je prostě rybníček pro sadisty, kteří se rádi rochní v těch nejkomplikovanějších schémátkách, nepřehledných obrázcích a učí se nazpamět telefonní seznamy Ruska, Anglie a Číny a k tomu ještě stojí na jedné noze a žonglujou s míčkem, hořící pochodní a bengálským tygrem.

Zpátky k tomu atlasu. Je to prostě ideální kompromis, když vás už nebaví přelouskávat slova bez významu. Učíte se a zároveň vás to do určité míry i baví (pokud ste se zrovna podívali na ten díly vizity o kterém sem mluvil a najednou chcete být neurologové - - - takového stavu je nutno rychle využít protože zpravidla netrvá moc dlouho :D)

Jdu ho využít, protože už mi ten stav pozvolna vyprchává!

podzimní

2. listopadu 2011 v 11:07 já a studium
Večer si bláhově nastavím budíka a přísahám si, že to CNS pochopím, naučím se ho a neztratím ani minutu. Následující ráno zaklapnu budíka a spím dál. Pak se probudím a nechce se mi učit, takže jdu raději umýt nádobí (jo!) a tak to pokračuje až do oběda. Po obědě si zdřímnu, pak mám výčitky že sem nic neudělal a sednu nad to, ale naseru se, protože tomu nerozumím a musím si dát pauzu.
Ale dneska to bude jiné... říkam si pokaždé... a pak jdu večer s výčitkama spát a říkám si že druhý den to bude jiné, že se zapotím, zakousnu a půjde to. A pak další ráno zase zaklapnu budíka.
Aspoň že sem tenhle týden dobře napsal všecky písemky (a že jich nebylo málo!) ...teda až na biochemii, ale to se vstřebá, protože předchozí sem napsal všecky :)

Ale dneska to bude jiné! Nádobí jsem už umyl... a nic jiného není co dělat... takže jdu na to FAKT
Dneska si sjedu diencephalon a telencephalon

Starší a ošlehaní medikové nám říkávali, že druhák je odměna za prvák. Zapomněli ale dodat, že musíte nejprve sfouknout anatomii :-)

Kdo by se nudil při pohledu na krásně žlutočervenozelenovšelijaké stromy, veverky zběsile sbírající oříšky a jiné části ne-facebookového světa co leží tam v zemi vzdálené Za oknem, dávám odkaz na polozapomenutý, nicméně výborný pořad VIZITA!

P.S.: Řekněte 10x rychle za sebou: "Kuňka žbluňkla do tůňky."