Svoje dotazy pište do komentářů pod články, rád vám odpovím

Květen 2015

Praxe

25. května 2015 v 21:34 já a studium
Konečně. Všechny bloky už jsou za mnou a já si vesele jezdím do okresní nemocnice na praxi. A řeknu vám, ten závan čerstvého vzduchu jsem už potřeboval. Ono se mezi těmi učebnicemi někdy dýchá docela špatně a mi se poslední dobou stahovaly dýchací cesty jen při pohledu na ně. Ale zato mezi usměvavýma sestřičkama, žákyňkama a pohodovými doktory a doktorkama to je paráda. Vizita, kafíčko, počíst si v dokumentaci. No dobře, tohle je zádrhel.
"Sestři, prosím vás, vy tohle přečtete?"
"Ne." směje se a usrkne kávičku.
Mrknout se na nějaká sona, dojít na konzilko na chíru. Mrknout na JIPku a nechápat, že vás chválí za to, že víte, jak si umýt ruce.
"Vy víte, jak si umývat ruce." doktor na mě.
"Jojo, dělal i špetku." chválí staniční.
Nevím, co tam jinak chodí za paka, když mě chválili za tohle. Ale co, jsem chlap a i pochvala za krávovinu je voda na můj well-being.
Prostě mi dneska je, jakoby mi píchli nějaké myorelaxans a dali dýchnout rajského plynu. Chich. I poslední zkoušku jsem si posunul, abych mohl zůstávat dýl a nemusel spěchat domů se učit.
Nááádech a výýýdech. Ááááá.

P.S.: Víte, kolik váží hipster? ... Jeden instagram.

Tak co zkoušky, těšíte se?

21. května 2015 v 21:47 nezařazené
Cítíte se asi takhle, když se podíváte na seznam otázek a termíny vypsané ve stagu?


A pouštíte si takovéhle ubrečené písničky a litujete sami sebe?


Ha! Znám vás jako svoje boty.
Nebojte. To nějak dokoulíme jako každý rok!
Držím palce!

Výprodej

4. května 2015 v 21:31 já a studium
Kdyby tak v obchodech prodávali v plechovkách náhražku spánku. Umíte si představit ten nápor při slevách typu:
"Nové balení s dvaceti procenty spánku navíc za původní cenu."
"Výprodej zásob spánku!"
"Dvě noci za cenu jedné!" ... no tohle evokuje zrovinka něco jiného, ale to ten dvojsmysl je milý.

To mám zase jednou před zkouškou uvzdychanou náladu. Klasická nestíhačka za kterou si můžu sám! Už zas. Nekonečný příběh hadra. Sám sebe seru a sere mě to. Vlastně mě sere všecko a skoro všichni. Kolikrát se musím ještě spálit, abych pochopil, že věta "Dneska nic moc, doženu to zítra." je stejná jako "Jdem na jedno."
Jak se mi podařilo dobelhat se do čtvrťáku? Nechápu.
Nabízí se další otřepané a plané sebepřesvědčování:
"Tuhle zkoušku prostě nějak oseru, stejně to nebudu potřebovat. Ale na ty další se budu už fakt učit pořádně."
Jen abych si jednou před spaním neříkal:
"No nic, na tenhle pokus atestace jsem se vysral, ale příští týden na to vletím."

A ano, moje příspěvky jsou čím dál fádnější a o ničem. Ale zato jsou zdarma.